Coromandel

Kousek od Aucklandu, jen naproti přes Hauraki záliv leží Coromadelský poloostrov, přírodními krásami obdařený miniráj s krásnými plážemi, skálami, pár termálními prameny a surfařskými spoty.

Naší první zastávkou bylo maličké Katikati, kde na domech po městečku najdete asi 140 maleb.20191127_152712

Další povinnou zastávkou je Karangahake gorge, malebná hluboká soutěska, kde se v devatenáctém století těžilo zlato. Mimo tůní na koupání a skal tu můžete obdivovat těžařské relikty a hlavně 500m dlouhý tunel, kterým kdysi jezdily těžařské vlaky, a dnes si ho můžete projít či projet na kole. Nezdá se to, ale 500m tunelem je fakt daleko. 😳 A byla tam parádní ozvěna, tak jsme si celou cestu pobrukovali „Misty Mountains“ z Hobbita a když jsme se pak cca v půlce potkali s někým kdo šel z opačné strany, říkal, že nás slyšel už od začátku… No doufám, že se to dalo aspoň poslouchat.

Nám se do řeky moc nechtělo, ale vynahradili jsme si to večerní koupačkou u těhle vodopádů, velmi osvěžující.

Krátce jsme se zastavili i v městečku Waihi shlédnout tenhle obrovský důl Marta. Takovou díru jsem ještě neviděla! Takovej Bruntál, no… Docela by mě zajímalo, jak s ním do budoucna naloží.

Hot Water beach, turistické lákadlo Coromandelu a jedna ze dvou hlavních atrakcí. Pod písčitou pláží (zcela nevhodné podmínky na koupání!) tu tečou dva horké prameny, jeden má asi 40 a druhý 70 stupňů Celsia. Takže musíte najít horký pramen (když půjdete bosi po písku, tak ho ucítíte, nebo následujte davy) a pokud možno i studený někde hned vedle, abyste se neopařili. Vyzbrojení lopatou, lopatkou a vědomostmi jsme se vydali hledat štěstí. Jako mohli jsme se ponořit do již vykopaných bazénků, ale přišlo nám to jako podvod a navíc byly buď moc horké, nebo studené. Tak jsme zapojili inženýrského ducha a vyhloubili si ten náš, správně namíchaný 🙂

20191128_16124520191128_161442

20191128_162123

Byla to paráda si pak hovět v teplé lázni, jen nebudeme nic zastírat, je to docela tlačenka. Návštěvu si naplánujte na dvě hodiny před či po low tidu, protože jinak je část pláže vhodná k hloubení zatopená mořem. 

20191128_162417

Další must have je jistě Catedhral cove, pitoreskní jeskyně obklopená dvěma krásnými plážemi a dalšími skalními útvary. Bohužel je to velmi turistické místo, takže pokud si jí chcete užít (téměř) sami pro sebe, měli byste tu být od svítání do maximálně devíti nebo až při západu slunce. Další variantou je pronájem kajaků (což bychom všema deseti doporučili kvůli mořské rezervaci všude okolo a výhledům na desítky ostrůvků, za nás asi nejkrásnější místo na kajaky na celém Zélandu) a proplutí oblouku za high tidu, to za vámi do vody nikdo nepoleze 🙂

20191129_06480120191129_065533

My jsme se na tu krásu nějak nemohli vynadívat, tak jsme si to střihli dvakrát, za svítání a pak asi v deset hodin znovu na kajaku při přílivu. Bohužel se nedalo projet jeskyní úplně, ale i tak to bylo moc pěkné. Cestou zpět jsme objeli ještě nějaké jiné jeskyně dál od pláže a šnorchlovali v přírodní mořské rezervaci, viděli jsme ale jen spoustu sanpperů (velká duhově modrá ryba, kterou jste jistě někdy měli u moře na talíři v lepší restauraci), Ondra zahlédl rejnoka a chvíli s náma plaval tučnák.

20191129_08555820191129_09013820191129_09042220191129_091658

Tahle fotka se sem zatoulala z Taurangi, sousouší Kočka a psí kamarádi mě totiž docela pobavilo.

Na Coromandlu najdete také asi 10% Zélandských obrů Kauri. Bohužel jsou tyhle obrovské majestání stromy ohrožené plísní Kauri dieback, která se roznáší hlínou (ano, i na vašich botách, ale také třeba rytím prasat u kořenů stromů) a obalí kořeny stromů, které pak nemohou přijímat nutrienty a vodu a hynou. Proto je dnes všude plno těhle parádních dezinfekčních stanic na očištění bot.

Samotné stromy pak všechny ostatní úplně zastíní, normální stromy vedle nich vypadají jako sirky. Nejstarší a nejmohutnější stromy najdete v Northlandu, v pralese Waipoua. Ale tyhle asi 700leté jsou taky masivní.20191130_180650

Protože jsme měli chvilku času navíc, zastavili jsme se i v takovém technicko-zábavném areálu Waterworks, kde mají nejrůznější vodní hejblátka sestrojená ze starých věcí. K tomu spousty naučných i zábavných tabulí, můžeme doporučit.

20191130_16123720191130_161312

No, a náš výlet po Severním ostrově se pomalu chýlí ke konci. Zítra už musíme být v Aucklandu a budeme prodávat autíčko. Poslední free kemp jsme si proto řádně vybírali, aby byl takhle pěkně hezky na pláži. Užili jsme si západ slunce a bylo nám moc smutno, protože jsme tušili, že to může být naposled, co v našem Vánečkovi takhle spíme…

20191130_194550

20191130_200214

Naše pobývání v Aucklandu mělo jasný cíl, i když nám to trhalo srdce, nadešel čas prodat našeho milovaného Vánečka. Myslím, že jsme to oba i několikrát obrečeli a svůj žal jsem nakonec umělecky ztvárnila v galerii moderního umění v Aucklandu. No což, všechno dobré prý jednou končí, a naše 4,5m2 domova na čtyřech kolech nám budou v našich srdcích ještě dlouho chybět. Spočítali jsme, že z 12 měsíců strávených na Zélandu jsme 8,5 měsíce spali v autě. Ujeli přes 23 tisíc kilometrů a všechny silnice na jižním ostrově. A bylo to super… 🙂

Děkujeme ti Vánečku za ten pocit domova, který jsi nám na cestách poskytoval.

20191203_152935
Kreativní koutek v Auckland art gallery

Po úspěšném prodeji jsme ještě vyrazili na denní výlet na ostrov Waiheke, na který jsme už měli chvíli spadeno, ale nějak jsme se k tomu za celé tři měsíce v Aucklandu nedostali. Podle všeho to má být ostrov plný vinic, krásných pláží a kam bohatí Aucklanďané jezdí na víkendy. Jen co jsme vystoupili z trajektu, chytil se nás naháněč z půjčovny kol, že jestli už víme co chceme dělat na ostrově a že je to všude daleko a je vedro a vůbec, jestli si nechceme půjčit na celý den elektrokolo. No, jako o tom, že bysme si půjčili kolo jsme přemýšleli, ale e-kolo asi né, to je drahé. A on, že ne, že za celý den jen 80$. A my že to je drahé, což se takhle chvili opakovalo až jsme ho nakonec ukecali na 50$. Chvíli se tvářil jako že za takovou cenu ještě nikdy nikomu e-kolo na celý den nepůjčil, a my se zas tvářili jako že kolo vlastně ani nepotřebujueme (i když ve skutečnosti e-kolo za 50$ v porovnání s obyčejným kolem za 40$ nám přišlo docela dobrý). A tak jsme si půjčili poprvé v životě švindl kola – sice pořád musíš šlapat jinak to nejede, ale nezapotíš se u toho rozhodně tolik a jedou docela rychle i na rovině. A byla to fakt prča, nakonec jsme objeli skoro celý ostrov! Na konci dne jsme byli rádi, že jsme měli to e-kolo, protože na normálním kole bychom asi pošli jak bylo vedro a jaké tam byly všude kopečky. 20191204_103530
20191204_115709
Výhledy na zátoky na Waiheke
20191204_135235
A krásné bílé pláže
20191208_222504.jpg
Jedna z vinařských vilek/galerií
20191204_135620.jpg
Vánoční strom na pláži
20191204_145353
Zátoka za odlivu