Život v Aucklandu

Aucklanďané prý považují své město za nejlepší místo pro život na celém Světě. Po více než třech měsících strávených v tomto velkoměstě musíme říct, že to rozhodně má něco do sebe. Krom mírných, byť deštivých, zim má Auckland výbornou polohu v úžině mezi oceány z obou stran, což znamená spustu pobreží, spoutu pláží a hodně možností kam vyrazit na procházky a jinak aktivně trávit volný čas.
Auckland je velkoměsto se vším všudy – žije tu přes 1,5 milionu lidí, což je více než čtvrtina všech obyvatel Nového Zélandu, a má tak veškeré městské zázemí, na které jsme zvyklí – obchodáky, kina, mraky restaurací a barů, centrální business čtvrť a obrovský přístav. Přístav je zčásti nákladní a z vetšiny komerční, což se pozná snadno na množství lodí a plachetnic, které je možno prakticky kterýkoli den v týdnu vidět plachtit v zálivu Hauraki.

01
Ne nadarmo se Aucklandu také přezdívá město plachet
02
Architektonický mišmaš v centru Aucklandu

Centrální část Aucklandu je relatvině kompaktní, zbytek města je ale rozlezlý do pěkné dálky, protože každý chce mít svůj domeček se svojí zahrádkou přeci. Podle toho to pak také vypadá a město je pěkne roztahané. Má to ale svoje určité kouzlo, to zase jo. Samo město leží na vulkanickém poli čítajícím přes 50 sopek. Žádná sice momentálně není aktivní a poslední „bouchla“ cca před 600 lety a vytvořila ostrov Rangitoto v zálivu, ale celý region je i dnes vulkanicky aktivní a monitorovaný. Řada lidí tu říká, že není otázka jestli to někdy bouchne, ale spíš kdy… No není divu, jestli tu je skutecně láva jen cca 30km pod povrchem, jak tvrdí studie.

03
Historická sopečná mapa Aucklandu

My si za náš pobyt v Aucklandu dali za cíl vidět těch sopečných vrcholků co nejvíc, a myslím, že se nám to docela obstojně dařilo – Mt. Eden (náš nejoblíbenější), One Tree Hill, Mangere domain, Big King, Mt. Victoria a North Head v Devonportu, Mt. Roskill, Mt. Albert, Rangitoto, Browns Island…

04
Pohled na Auckland přes kráter na Mt. Eden, náš oblíbený spot
05
Výhledy na One Tree Hill
05a
Auckland přes záliv Hauraki, pohled z Devonportu

Ubytování se nám podařilo sehnat vcelku náhodou a naštěstí úplně bezproblémově. Už před příjezdem jsme obhlíželi facebookové skupiny jesli někdo něco nenabízí. Samosebou nabídek bylo hned několik, ale nás nejvíc zaujmulo ubytování na Mt. Roskill, což je cca 20 minut veřejnou dopravou do centra, v domě kde bydlelo několik dalších čechů, jeden slovák a samozřejmě paní domácí – Karen. Navíc je to přímo na jedné z hlavních ulic vedoucích přímo do centra – Dominion road – a CELÁ ulice od nás až do centra je obsypaná různými asijskými a jinými bistry, restauracemi a stánky s jídlem! No, to si přeci nenecháme ujít.

06
Tady teď budeme bydlet
06a
A takhle útulný máme pokojík
07
Část obyvatelstva domu
07a
Místní kulinářské zajímavosti – vejce a houby na toustu s balzamikovou redukci a další dobroty
07b
Knedlíčky na všechny způsoby!

Dalším příjemným zpestřením našeho pobytu na Mt. Roskill bylo, že je to jen co by kamenem dohodil na Three Kings, kde, jak se ukázalo bydlí Lucinka s Lukášem. Cilka se s Lucinkou zná už roky přes turistický oddíl a tak jsme se s nimi začali potkávat relativně pravidelně v úterky. Tu jsme vyzrazili na burgery, tu do indické restaurace, nebo jsme se jen sešli u nich nebo u nás doma a bylo nám moc fajn.

08
Na burgerech v Burger-Burger!
09
Přípravy v plném proudu
10
A takhle jsme se potom měli 😜

V domě na nás vyšel pokojík v přízemí (resp. vedle garáže ve sníženém prízemí – a wifi se jmenovala „Dungeontown“), což nám ale úplně nevadilo, páč to bylo celé cihlové a nám se to líilo a navíc jsme tak aspoň měli svůj klid. Nebo jsme si to ze začátku aspoň mysleli. Časem se ukázalo, že přímo nad námi je bakon, na který ostatní obyvatelé domu chodí kouřit a že přes tenký betonový strop je všechno strašně slyšet. Z toho Cilka úplně nadšená nebyla, když obvykle chodila spát kolem desáté a vstávala ráno v 5:15 do sušenkárny. Vzhledem k tomu, že prakticky všichni ostatní pracovali na večerní směny se to s naším denním režimem úplně nepotkávalo a ze zacátku jsme se s ostatními spolubydlícími viděli jen velmi zřídka. Časem jsme ale zjistili, že máme prakticky všichni volné pondělky, tedy minimálně večery, a tak jsme různé společné aktivity a párty většinou směrovali na pondělky.

11
Dance dance revolution, nebo jak se to jmenuje, s x-box kinnectem je docela prča
12
Beer-pong night! Karen válí
13
Grilovačka na terase

Co nás taky trochu sralo (omluvte ten výraz, ale jinak to nejde), teda jako všechny obyvatele domu, nejen nás, byla šteňátka. Teda ona jsou roztomilá a všechno, ale bylo jich nějak hodně – 7 – a fenka, jejich máťi. Prostě všude chodila a nechávala po sobě hromádky a loužicky, což když jdeš v noci potmě na záchod je opravdu žůžo… My měli ze začátku klid, protože ani štenátka, ani fenka k nám dolů nechodili, pak se ale Karma (fenka) naučila chodit si odložit k nám doluů do garáže, protože tam už to přeci není její rajón, že? A to teda bylo docela nemilé. Naštěstí šla štenátka po asi třech týdnech pryč, k novým majitelům, a Karma v zápětí také. Krom toho má Karen také dvě kočky (resp. kocoura Jorge a kočku Mechi).

14
Štěněcí pohroma
15
A druhá várka štěňátek
16
Stávající obyvatelé domu – Jorge
17
Přísná Mechi

S prací to bylo jednoduché – Cilka to měla do sušenkárny jedním přímým autobusem do města a do pizzeky to bylo asi 1,6km, takže to občas chodila pešky, občas běhala. Já to měl na letiště sice taky vcelku jednduché – od nás na dálnici a držet se na ní až prakicky na letiště, jenže to bylo 13km, tak jsem musel bohužel jezdit autem. Veřejná doprava úplně alternativou nebyla, protože jednak by to cenově vyšlo prakticky nastejno a jednak by to bylo s jedním až dvěma přestupy cca na hoďku a čtvrt jedním směrem.
No a když jsme nebyli v práci, snažili jsme se aktivně prozkoumávat Auckland. Některá muzea a galerie mají vstup pro obyvatele Aucklandu zdarma, čehož jsme teď jako obyvatelé Aucklandu plně využívali. Například War Memorial, což je ve skutečnosti něco jako naše Národní muzeum, má hned několik růzých expozic. Některé popisují hitorii Maorů a jiných původních obyvatelů pacifických ostrovů, jiné pak hostí celou expozici věnovanou vulkanické činnosti nejen v Aucklandu, ale i na celém Novém Zélandu, nakonec je tu i expozice věnovaná „zámořským“ zemím, takže Asie, Evropa a jiné. Zadarmo jsme se pak dostali ješteě do Maritime muzea, věnovanému (překvapivě) lodím – a to jak původním rybářským, objevitelským, tak ale i závodním a nebo například amatérským, protože se základy jachtaření se novozélanďané snad rodí a postavit si ve 12 svojí první loď přeci zvládne každý… Cilka pak ještě stihla ve měste nakouknout i do galerie moderního umění, jak jinak, než také jako Auckland resident, takže také zadarmiko.

18
Velká maorská kanoe – Waka
19
Moderní závodní plachetnice v plné parádě – Black Magic

Také nás v Aucklandu zastihlo první výročí svatby. Cilka si pro mě připravila překváko a vzala mě do místní vyhlášené steakárny. Moc jsme si pochutnali a zavzpomínali na svatbu. Díky, že jste tam byli s námi! Také jsme otevřeli první lahev s přáníčky a radami do života. Moc Vám všem co jste nám nějaký ten vzkaz zanechali děkujeme a už se moc těšíme na další! Zjevně nás docela dobře znáte, takže rady typu „když se navzájem štvete, dejte si něco k jídlu“ jsou úplná trefa do černého.

19a
Oslava 1. výročí ve velkém stylu

19b

Z pláží se nám moc líbilo v oblasti Half Moon Bay, kde, byť ješte stále součástí Aucklandu a vlastně ani ne tak daleko od centra, už vládne spíš taková poklidná venkovská atmosféra. Ještě kousek dál za Half Moon Bay je oblast Howick, kde mají opravdu moc pěkný skanzen. Tedy ony to jsou budovy z cca pulky 19. století, protože nic moc staršího tu nemají, ale i tak to člověka dokáže docela vtáhnout do dob zlatých horeček a prvních evropských kolonizátorů. K vidění je tu vše od jednoduchých stanů a hliněných chýší prvních osadníků, přes celou vesničku včetne pošty, vězení, obchodu, hospody, kovárny, až po honosné sídlo postavené převážně z dnes už vzácného Kauri dřeva.

20
Half Moon Bay
21
Historický skanzen Howick village
22
Jedna z chatrčí prvních kolonizátorů

23

 

Jinak „historických“ budov je po Aucklandu rozesetých vícero, z těch co jsme měli možost vidět nebo navštívit např. Kinder house – veký zděný/kamenný dum, Ewelme cottage – typický, zachovalý vesnický domek z Kauri dřeva, Highwic – panské sídlo, celé z Kauri dřeva s rozlehlou zahradou nebo velká část čtvrti Parnell – historicky první oficiálně uznané předměstí Aucklandu, dnes spíše širší centrum.

24
Highwic
25
Čaj o páté v Ewelme cottage
26
Historický Parnell

27

28
Dobové interiéry v Highwicu

Taky jsme samozřejmě museli navštívit Aucklandskou zoo! Z těch nám známých zvířat jsme měli docela zážitek ze setkání se lvy, jejichž výběh měl prosklenou část, kde se celkem akivně promenádovali hned dva krasavci hodně blízko k pozorujícím návštevníkům a taky nás klasicky pobavil výběh s cibetkami, ty nikdy nezklamou. Z těch exotictejších druhů jsme měli možnost vidět pandu červenou (mmch. to je ta „liška“ co má ve znaku firefox, just sayin‘), moje oblíbené Keáčky a dokonce i Tasmánské čerty! Celkově se nám zoo moc líbila. A když už jsme u těch zvířátek, nemužeme nezmínit Sealife Aquarium, které je převážně věnované Antarktickým výpravám a mořským živocčichům, kde nás upoutaly kolonie tučňáků, mořské želvy a variace medůz a mořských koníků.

30
Všechny bych vás sežral
31
Panda červená
32
Tasmánský čert v pelechu

33

34
Sealife Aquarium

35

 

A na závěr bychom rozhodně doporučili si nenechat ujít výhled na město ze Sky Tower, protože z ptačí perspektivy to město zkrátka vždycky vypadá tak nějak jinak a navíc mají kombinovaný lístek „Sun&Stars“, kerý není až o tolik dražší než jednorázové vstupné a s ním se člověk může v rámci 24 hodin vrátit na ještě jednu prohlídku – tedy ideálně v noci.

36
Auckland ze Sky Tower, kam až oko dohlédne se táhne město
37
Auckland, Devonport a v pozadí Rangitoto
38
Noční Auckland ze Sky Tower

No a úplně naposled si necháme naší obíbenou čtvrť Wynyard, což je taková ta luxusní rezdenční čtvrť přímo mezi Sky Tower, CBD (central business district) a přístavem. Nachází se tu i rybí trh, který stojí za návštěvu, ale hlavně je to krásné bydlení určitě za nepředstavitelný balík. Jojo, tak třeba jednou, až nebudem vědět co s těmi milióny dělat…

39
Pohled na CBD a čtvrť Wynyard přes přístaviště
40
Rybí trh ve Wynyard, Bluffské ústřice

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s