Pelorus Mailboat Cruise

Jako nechcem nikomu dělat reklamu, ale tohle se musí zažít! Zážitkové plavby jsou jedna z nejdražších srand na Zélandu, to jo, ale když vás loď vezme někam, kam nevedou cesty a uvidíte nevídané, stojí to za to.

Prostě Shut up and take my money!

Pelorus Sound je součástí Marlborough sounds, podivné rozeklané oblasti na samém severu Jižního ostrova. Poznámka překladatele – soundy vznikly činností řek, jsou proto mělčí vs. fjordy byly vybrázděny ledovcem, jsou proto až 400m hluboké. Představte si mapu Skandinávie s miliony výběžků, tak tak to přesně vypadá. Nebo jinak – na délku mají Sounds 40km (když po výběžku pojedete autem), ale pobřeží má 400km (to je 1/3 všeho pobřeží celého ostrova). Víte co, tady je mapa.

Výsek soundů

No, a na těhle odlehlých poloostrůvcích, případně ostrovech, žije pár lidí. Jedinou spojkou s civilizací je loď. No a my si zaplatili vyjížďku lodí, která těmhle lidem vozí poštu (jako nejen noviny, třeba taky benzín, chleba nebo prášky).

Vyplouváme!
Malebné zátoky

A bylo to kouzelný. Jakoby nestačilo se koukat na stále se měnící krajinu výběžků, zálivů a ostrovů, po cestě nám ukázali kolonii kormoránů, viděli jsme hrát si ve vodě mládě lachtana a šťastlivci zahlédli ve vodě tučňáky modrooké.

Kolonie kormoránů
Kormoráni a delfíni na lovu

A protože jsme byli hodní, viděli jsme delfíny! A to hned tři druhy!!! Jednu velkou skupinu delfínů obecných, tu dokonce dvakrát a vždycky si s náma chvíli zazávodili. Taky pár „bottlenose“ delfínů. A pak ještě skupinu „dusky“ delfínů, ti jsou opravdu vzácní (posádka říkala, že je neviděla už minimálně půl roku), mnohem drobnější a byl mezi nimi i jeden albín, no a to už je úplná rarita. Jo, duhu jsme viděli taky… Myslím, že jsem i trochu brečela, jak krásný to bylo…

Aby toho nebylo málo, mohli jsme asistovat u předávek pošty, respektive alespoň krmit mazlíčky, co taky přišli přebírat poštu (a taky sušenky). Teda vlastně hlavně ty sušenky. Jednou to byl velký hafan, pak obrovské cvičené prase (umělo si na povel sednout!) a pak přiběhly dvě velké strakaté prasnice bez pána, ale prý nemaj podpisový právo, tak jsme jim poštu nesvěřili.

Předávka pošty

V jedné usedlosti jsme se i vylodili a prohlídli si, jak se po staru staví lodě a naopak staré vysloužilé vraky rozebírají na nové použitelné díly. Nás tu nejvíc zaujal vrak lodi na pobřeží. Inu, zajímavé dekorace tu mají.

Vrak na pobřeží

Úplný propagační materiál!
Taky umíte chytit žraloka do ruky?

Jo, málem bych zapomněla – loď vyplouvá a vrací se z Havelocku, hlavního města mušlí. Zátoky jsou napěchované „mušlími farmami“ a chovají tu jako na jediném místě na světě tzv „green lip mussel“ neboli mušle se zeleným okrajem. Vzali nás podívat, jak se mušle sklízejí a všechno nám vysvětlili, celou historii toho jak se tu trh s mušlemi postupně rozvíjel, až po dnešní zásobování obou ostrovů i to, proč se jim zrovna tady v soundech tak daří. Nápověda: souvisí to s klidnými vodami v zátokách spolu s konstantním přísunem čerstvé potravy (planktonu) s každým přílivem. Mimochodem, je to nejekologičtěji získaný živočišný protein :-). Dobrou chuť!

Sklízení mušlí
Takhle vypadá plně naložená sběrná loď na mušle
A takhle to pak vypadá večer na stole

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s