Queenstown

Queenstown, město hodné královny (tak totiž název skutečně vznikl), mekka adrenalinových sportů a asi nejvíc turistické město celého Zélandu. Má stejnou krevní skupinu jako Wanaka, jen je celkově Víc všechno. Rozhodně víc Asiatů, provozu, ruchu, dramatičtější hory okolo, víc peněz a o hodně živější noční život. To se mimochodem moc nehodí, pokud spíte v hostelu a diskotéka pod vámi je tak hlasitá, že vám vibruje postel 😦

Nábřeží střeží kiwi

My tu byli třikrátkrát, jednou na skok na nábřeží cestou na Keplera a dál. A pak jsme se tu rozloučili s Bětkou, když už odlítala, to jsme to oslavili ve Ferg Burgeru, prý nejlepším burgru na Světě, nebo alespoň na Zélandu. Jako burgr dobrej, velkej, zajímavé kombinace a více druhů masa na výběr (jelení, jehněčí, ryba, bůček…) ale Black Dog v Berouně je stejně nejlepší 🙂

Ferg Burger, tady je fronta i v devět ráno!

S Ondrou jsme se pak pořádně do města dostali až v první půlce května, kdy už byl podzim v plném proudu, turistů zlomek oproti létu, ale taky už dost zavřených atrakcí. Chtěla jsem si totiž vyzkoušet takové to létání nad vodou s batůžkem, co tryská vodu, jestli teda někdo chápete, co mám na mysli… Vzhledem k nepřízni počasí jsme se museli uchýlit k světským městským radostem – zašli jsme si do kina na Avengers, dali si koktejl v opravdu cool ledovém baru (mínus patnáct stupňů nás po práci v New Worldu přece nevytrhne) a objevovali jsme místní bohatou gastroscénu, a to důkladně (Caribe Latin Kitchen a malajské bistro hned vedle ní můžeme s klidným svědomím víc než doporučit). Jednou jsme šli i tancovat a připletli jsme se na nějakou salsa párty, kde všichni hrozně váleli.

Ledový bar
Ledové sochy a my už jsme taky skoro rampouchy
Disco v rytmu salsy
Gastroturistika

Jinak Queenstown je dost podobný Špindlerovu Mlýnu – hezké okolí, ale hodně věcí je primárně pro oko a peněženku turisty. Všechny služby a ubytování je docela napálené a je dost problém parkovat, kemp za normální ceny neexistuje a v zimě tu není ani veřejná sprcha. Ale musí se nechat, že centrum má své kouzlo. Taky peníze se tu dají utrácet ve velkém stylu.

Na Zéland dost starobylý kostel
Nábřeží u parku
Underwater observatory
Pohled k nákupní třídě

Aby nám nebylo líto, že furt prší, rozptýlili jsme se v UnderWater Observatory, což je takové akvárium naruby – za sklem jste vy a koukáte do jezera na úhoře, lososy a kačeny. Když bylo alespoň trochu hezky, zahráli jsme si discgolf. Bohužel bylo příliš mokro na to, abychom si půjčili kola a sjeli si některý ze singletreků, které jsou přístupné z lanovky, která vede na kopec nad městem. Ta lanovka se jmenuje Gondola a ze shora jsou úžasné výhledy na město. Pokud se jen nechcete bitkařit o místo na vyhlídkové lávce, doporučujeme půldenní výlet na Ben Lomond (1748m), kde jste ještě dalších 1000 výškových metrů nad stanicí lanovky a výhledy se otevírají nejen na Queenstown a jezero Wakatipu, ale i na Jižní Alpy až k Mount Aspiring. Je to opravdu krásný výlet. Jen je potřeba počítat s tím, že to není městská procházka (my měli nahoře sníh a ledovku a takový vítr, že jsme o obědě na vrcholu ani neuvažovali), opět jsme viděli spoustu zcela nevybavených, zaskočených lidí.

Ikonické výhledy na celý Queenstown
Jednu společnou fotku jsme si taky blískli
Výstup na Ben Lomond
Skvělé 360 stupňové výhledy
Vrchol

GLENORCHY
Za Queenstownem na severním konci jezera Wakatipu je městečko Glenorchy které prý připomíná Queenstown a Wanaku, než se staly turistickými destinacemi. Je to východisko pro několik vícedenních treků, včetně jednoho konce Routeburnu. Tady jsme měli nějaké nevyřízené položky, protože s Bětkou jsme nestihli projít celý Routeburn, takže jsme si udělali jednodenní výlet, abychom to napravili. Cesta tu plynule stoupá údolím až do Harris Saddle a jsou tu ojedinělé výhledy – hory tu tvoří “opony” stále se zužující do údolí, což jsem asi ještě nikde jinde neviděla.

Pohled na údolí, kterým plynule stoupáte do sedla
Jezero
Efekt opony na horských úbočích

Po štěrkové cestě dál za Glenorchy leží osada Paradise a opravdu to tu vypadá trochu jak v ráji – jezero, hory, pastviny.

Takhle prý vypadá ráj

Tato oblast neušla ani pozornosti Petera Jacksona – natáčelo se tu hned několik scén z Pána Prstenů. Když pojedete po štěrkové cestě a přes několik brodů, kousek od sebe tu najdete Železný pas, cestu do Lórienu, místo, kde Skuruti zajali Smíška a Pipina i horu Caradhras, kde se Společenstvo snaží projít, aby se vyhnulo Morii.

Ta špičatá hora vlevo je Caradhras
A tohle je příjezd do Železného pasu

My jsme tu původně měli naplánovaný čtyřdenní Rees-Dart trek, ale počasí a poničené lávky nám ho odepřely. Tak jsme se vydali jen okouknout začátek.

Třeba příště…

Začátek Rees-Dart treku

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s