Aoraki, Národní park Mount Cook a ledovcová jezera

Tak jsme konečně přestali pracovat, přestalo pršet a rozhodli jsme se dát (alespoň prozatím) sbohem Wanace. Abychom vůbec zvládli odjet, bylo potřeba vytyčit si ještě zajímavější cíl, řekněme ten Nejvyšší. Předpověď byla zcela optimální, na horách teď dost sněžilo a mělo být minimálně tři dny slunečno. Vydali jsme se proto do centra náhorní plošiny k pohoří Jižních Alp do Národního parku Mount Cook, kde je soustředěno 27 třítisícovek Nového Zélandu v čele s majestátní Aoraki = Mount Cook. Cesta nás vedla přes malebně odlehlý a holý Lindis Pass.

Svačina v Lindis passu

Pak už se otevře velmi široká náhorní plošina Mackanzieho země, kterou ohraničují vysoké hory. Je to krajina Gondoru, natáčela se tu mimo jiné bitva na Pelleanorských pláních. Když koukáte z cesty na Mueller hut zpět do údolí, úplně vidíte Stínovlase, jak přebíhá přes řeku cestou do Minas Tirith…

Jako první jsme si udělali krátký výlet k Tasmanovu ledovci a jezeru. Slunce pálilo, Asiati se hemžili a zacláněli jako obvykle. Náladu nám zvedlo setkání s německým párem, se kterým jsme pracovali v sadu, to bylo moc milé setkání. Samotný ledovec jsme viděli spíše z dálky, což nevadilo, přišli jsme hlavně kvůli jezeru. Není to totiž ledajaké jezero. Je to nejmladší ledovcové jezero, které by tu vůbec nemělo být. Vzniká totiž vlivem globálního oteplování a velmi rychle se zvětšuje. První zmínky o tůňkách a jezírkách jsou ze sedmdesátých let, v roce 2006 už bylo jezero čtyřkilometrové, dnes má 7km na délku a odhaduje se, že do 10-20let bude mít 16km. Je to dost smutný pohled, jezero je šedé (narozdíl od původních tyrkysových jezer) a plavou v něm gigantické kry ledu, které se ulamují z čela největšího Tasmanova ledovce.

Šedá voda a smutné kry

Prý „Modrá jezírka“ – za nás spíš zelená a zrcadlová

Spali jsme v kempu přímo pod horami a byla strašná zima. Taková zima, že jsme měli ráno omrzlá okénka i zevnitř. Protože právě skončila hlavní sezóna, vyrazili jsme hned na otvíračku informačního centra, abychom si zarezervovali přespání na legendární Mueller hut. (V sezóně musíte rezervovat a rovnou platit docela dopředu přes internet, přes zimu v den plánovaného přespání ráno přímo v centru – kdo dřív přijde, ten spí). V infocentru nám řekli, že nahoře je 60cm nového sněhu a že musíme mít mačky a cepíny. Tak jsme to ukecali, že místo cepínu máme trekové hole. Že místo maček budeme mít jen nesmeky jsme jim raději neříkali. A vyrazili jsme. Bylo nádherně, slunečno, dokonalá viditelnost. Aoraki, světlem oděná, ohromovala všechny živé bytosti. První úsek k Sealy Tarns, kde skončí většina turistů, jsou dvě hodiny po schodech do kopce. Odměnou vám je posezení u velkých dřevěných stolů s výhledy na Aoraki, Hooker valley a zpět k Mackenzieho zemi.

Nekonečné schody, vedou do nebe?
Zamrzlá Sealy tarns
Pohled na centrální plošinu Mackanzieho země, vidíte tam toho Stínovlase?

Kousek nad jezírky již začínala linie sněhu. Tak jsme vybalili naše zbrusu nové krásné nesmeky a začali se drápat do kopce. Místy to bylo docela zábavné, třeba úsek přes velké kameny, kde jsme doufali, že nám někam nezapadne noha (nebo že tam někam nezahučíme celí). Cestou jsme potkali pár bláznů v teniskách, překvapivě jim to dost klouzalo, dolů jezdili částečně po zadku a ničili tak vyšlapanou cestu. Pak jsme dosáhli náhorní plošiny, kde už byla spousta sněhu. Pokochali jsme se a vydali se dál po hřebeni k chatě. Nahoře bylo úplné ticho, čistý sníh tlumil všechny zvuky, ani vítr nefoukal, jen slunce hřálo a my si připadali, že jsme na světě sami. Teda ticho bylo, pokud zrovna nepadala nějaká menší lavina na protějších svazích. A ta padala docela často, takových šest jsme jich viděli. Naštěstí nás od nich dělilo celé údolí.

Nahoře sníh, slunce a my, co víc si přát?
Vítej zimo! (v pozadí Aoraki a Hooker valley)
Poslední úsek sněhem k chatě už je prakticky po rovině
Červená krasavice a dechberoucí Aoraki
Venku na slunku jsme se na Aoraki dívali několik hodin, neumím si představit, že by mě to mělo někdy omrzet…

Na chatě jsme byli jedni z prvních, měli jsme tak celé odpoledne a celé stmívání na to obdivovat tu 3724m vysokou krásku. Asi bych to vydržela i déle… Po setmění jsme se mohli zase kochat nádhernou hvězdnou oblohou, od Pukaki k Mt Cooku je totiž „stargazing“ rezervace, jedno z deseti míst na zemi s tímto označením, kde jsou hvězdy vidět nejlépe. No a ráno krásné svítání a pak už zase dolů, to už trvalo jen asi čtyři hodinky.

Měli jsme tip na skvostný ‚All you can eat‘ v hotelu Hermitage. Tak jsme si ho dopřáli – trhané vepřové, jehněčí kotletky, saláty, plody moře a samozřejmě sladké a spousty dalšího. Za $33 na osobu? No neber to! Já jsem se zcela neprofesionálně přežrala, až mi bylo i chvíli blbě.

Tohle není kostel, ale návštěvnické DOC centrum v Mt Cook village, doporučujem!

Odpoledne jsme si ještě prošli výstavu o Alpách a horolezectví v DOC centru. Pak už byl čas přesunout se do krásného free campu na břehu neskutečně tyrkysového jezera Pukaki, kde jsme mohli ještě z dálky nejvyšší horu obdivovat.

Za mne asi nejhezčí free camp na Zélandu so far!

Následně jsme přejeli za roh do městečka Tekapo u stejnojmenného jezera. Tady najdete jeden z nejfotogeničtějších kostelů v zemi, lázně s výhledem na hory a několik observatoří (je to Stargazing rezervace, pamatujete?). My si půjčili kola a projeli jsme se kolem města po travnatých pláních, připadali jsme si jako v Rohanu. Taky tu mají jednodušší volně přístupné singletreky, ty jsme si taky projeli. A když už jsme měli osezený zadky, šli jsme vyhřát kosti do termálů.

Naši rohanští koně
Kostel Dobrého Pastýře v Tekapu

Jedna z observatoří

Další den na kajaky a znova do termálů, tentokrát i se saunou. Pak zase přesun k Pukaki, krásné svítání, kajaky, disk golf v Twitzelu, čerstvý losos jako Sašimi bez té blbé rýže a vycházka k úchvatným jílovým útesům, prostě dovolená, ne?…Už vás štvu? Tak já toho zase na chvíli nechám…

Dobré ráno, Aoraki!
Měsíční krajina Clay Cliffs
Clay Cliffs a rovina Centrální plošiny

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s